Historie obce a jejích částí

Úvod
Obecní úřad
  • Informace OÚ
  • Úřední deska
  • Historie
  • Zámek
  • Památky
  • Současnost
    Kontakty
    Vyhlášky
    Fotogalerie

    Velemyšleves - Název Velemyšleves pochází z vlastního jména Velemysl a jméno vsi mělo původně význam "Velemyslova ves". Přesnou dobu založení Velemyšlevsi neznáme, nicméně z písemných pramenů plyne,že musela být založena v závěru 13. století. Poprvé se v písemných pramenech s obcí pak setkáváme v roce 1316, kdy zde sídlil vladyka Boheš. Rod vladyků z Velemyšlevsi držel své rodinné sídlo až do poloviny 16. století, což je na tehdejší dobu dosti ojedinělé. Poslední majitel z tohoto rodu, Jan z Velemyšlevse, byl prý tak chudý, že nemohl zaplatit ani posla s psaním svému příbuznému. Proto roku 1579 prodal svůj majetek Jiříkovi z Hochhauzu, pánovi na Jezeří. V pobělohorských konfiskacích koupil panství za 28.000 kop grošů Humprecht Černín z Chuděnic,který je pak prodal chomutovským jezuitům.

    Jezuité se o svůj majetek starali vzorně. V roce 1654 zde hospodařilo 24 sedláků a 12 chalupníků, jenom 3 usedlosti byly pusté. Obec tak patřila k největším na Žatecku; jména obyvatel jsou už převážně německá. Jezuité vlastnili obec až do zrušení řádu v roce 1773. Na místě zpustlé tvrze postavili zámeček a v r. 1736 tu zřídili pivovar. V té době tu byly postaveny i barokní plastiky sv. Jana Nepomuckého (1746),  sv. Josefa  kříž se sochou Panny Marie na soklu. V roce 1756 se zde uvádí mlýn a dva rybníky.

    Po zákazu činnosti jezuitského řádu v Čechách byl majetek panství převeden českou komoru. O majetek byl velký zájem, ale až roku 1813 koupil zámek s dvorem lounský měšťan Václav Beníško. V roce 1828, kdy panství s dalšími vesnicemi patřilo chomutovskému purkmistrovi Dobrauerovi, skýtala ves utěšený pohled. V 69 domech žilo 252 obyvatel, zámek s kaplí byl obklopen zahradou, zdejší pivo šlo dobře na odbyt, hostinec měl vlastní malá jatka a kovárnu, byl tu mlýn a ovčín, v rybníku  se dařilo kaprům. V roce 1881 byl pivovar rekonstruován a o šest let později postaven nový zámek v novobarokním slohu. Kostel sv. Antonína Paduánského na návsi (viz foto) nechal roku 1863 postavit žatecký měšťan Antonín Svoboda. Nejstarším spolkem byli hasiči, spolek byl založen v roce 1878. Do roku 1897 chodily zdejší děti do školy v Minicích, v roce 1904 byla dokončena stavba vlastní školní budovy.

    Nejvíce obyvatel měla obec Velemyšleves roku 1880 - celkem 555. Při sčítání roku 1991 se zde hlásilo 173 osob, dnes jejich počet stoupl na 235.

    Minice - Z této vsi, jejíž název pochází z vlastního jména Mína, pochází jeden z nejstarších českých šlechtických rodů Vlčků z Minic. Stejnojmenný zeman se zde uvádí k roku 1281, což je nejstarší zmínka o obci. Vlčkové drželi s přestávkami Minice až do poloviny 15. století. Do roku 1660, kdy obec definitivně získali Thunové a připojili ji k panství Pětipsy a později Klášterec, se na zdejší tvrzi vystřídala řada rodin: z Rochova, ze Štochova, z Doupova, z Ocelovic, ze Štampachu, ze Šénu. Zdejší tvrz, obklopená vodním příkopem, stávala v místech hospodářského dvora. Koncem 18. století už ale byla v rozvalinách a v polovině 19. století po ní nebylo stopy. Zachoval se však gotický kostel sv. Martina, uváděný v pramenech již v roce 1361. V 16. století dostal kostel dřevěnou zvonici a byl vyzdoben nástěnným obrazem Kalvárie. Velmi starou tradici měla zdejší škola. Už v roce 1766 se ve farní kronice uvádí, že zde existuje "od pradávných dob".

    Nejvíce obyvatel žilo v Minicích v roce 1850 - celkem 281. Dnes je zde hlášeno 17 obyvatel.

    Truzenice - Výklad názvu obce není jednoznačný. Je možné, že původní název byl Druženice a už ve 14. století došlo k poněmčení na dnešní tvar. Není ale vyloučené, že vznikl z osobního jména Truzen; "truditi" znamenalo ve staročeštině trápiti.

    První písemná zmínka o obci pochází z roku 1382. Tehdy byly Truzenice sídlem vladyků, nejstarší z nich byli Ješek a Rušín. Tento rod na zdejší tvrzi, která beze zbytku zanikla, sídlil do začátku 16. století. Vynikl mezi nimi Radim z Truzenic, kterému král Zikmund za udatný boj proti husitům daroval vesnice Bělušice, Milou a Hrádek. Ve 2. polovině 16. století patřila vesnice Štampachům, Trmickým z Miliny a Hochhauzům. Jiřík z Hochhauzu pak roku 1572 připojil Truzenice k panství Velemyšleves, kde zůstaly až do zrušení roboty. Minimálně už v 18. století existovala při silnici na Lipsko Nová hospoda s kovárnou, která rovněž patřila obci. U vsi se také rozkládal Ovčí rybník, v roce 1828 už na jeho místě byla louka. V témže roce byl v obci hostinec a mlýn. Roku 1904 v Truzenicích podnikali dva hostinští, kovář, košíkář, sedlář, truhlář, tesař a byl tu koloniál.

    Obec už nikdy nedosáhla počtu obyvatel jaký měla roku 1828: tehdy bylo v obci 156.  Roku 1991 zde bylo přihlášených 36 obyvatel, dnes jen 28.

    Zálezly - Název obce se vykládá jako ves lidí zalezlých, tzn. obývajících zastrčené, odlehlé místo. Zálezly se v pramenech prvně připomínají v roce 1341 jako majetek kláštera v Oseku. O dva roky později je opat Konrád vysadil zákupním právem, což znamenalo, že se statky dostaly do osobního vlastnictví obyvatel, kteří museli odvádět peněžní a naturální dávky a robotovat. Původní vesnice ležela jižně od Chomutovky, část na protilehlém břehu byla zřejmě založena právě roku 1343. Císař Zikmund roku 1436 zapsal Zálezly Hanušovi Honigerovi, po čase se však opět staly církevním zbožím. V 16. století patřily pražskému arcibiskupství a po Bílé hoře opět klášteru v Oseku, když byly součástí statku Škrle.

    V seznamu poddaných z roku 1651 je (bez dětí do dvanácti let) v obci uvedeno 60 obyvatel. Jména jsou vesměs  německá. V obci byl mlýn a krčma a pěstoval se tu chmel. Před rokem 1748 postihl celou levobřežní část obce velký požár, při němž byly poškozeny všechny usedlosti, další velký oheň navštívil Zálezly roku 1760. V roce 1785 byl v obci postaven kamenný kříž s Pannou Marií a andělíčky. Roku 1855 zde stálo celkem 38 domů. V místní cihelně se ročně vyrobilo osm tisíc cihel a tři tisíce tašek. Koncem 19.století se tu úspěšně pěstovala zelenina, byly zde dva hostince a z řemeslníků tři krejčí, jedenáct zedníků, dva kramáři a po jednom ševci, pokrývači a kováři. Novodobá kaplička na návsi byla postavena až v roce 1927.

    Nejvíce obyvatel měly Zálezly, které do roku 1960 patřily okresu Chomutov, v roce 1880 - celkem 237. Při sčítání roku 1991 zde bylo hlášeno 39 osob, dnes pouze 14.

    Zaktualizováno 4.7.2003